Zámek Cerhonice se nachází v jižních Čechách, nedaleko města Písek. V písemných pramenech se poprvé objevuje v roce 1291, kdy patřil k majetku kostela v nedalekých Miroticích. Až do konce 15.století plnil funkci správního centra na levé straně Vltavy.

Majiteli byli Rožmberkové, ale až s nástupem nových majitelů – Švamberků (1473), byla zaznamenána řada významných změn, z nichž největší bylo připojení Cerhonic ke zvíkovskému panství. Z cerhonického panského dvora, ke kterému byly připojeny ještě čtyři vesnice, vzniklo malé panství, které koupili rytíři Dejmové ze Stříteže. Po Bílé hoře v roce 1623 byly Cerhonice Dejmům zkonfiskovány a dostaly se do majetku Baltazara de Marradase.

V roce 1688 získali Cerhonice premonstráti v Drkolné. Ti přestavěli v letech 1808 až 1810 starou tvrz v rozlehlý, dvoukřídlý zámek s kaplí sv. Vavřince a hospodařili zde do konce 19. století. V roce 1850 se zde v rodině zámeckého správce Jiřího Stroupežnického narodil syn Ladislav, pozdější první dramaturg Národního divadla, z jehož tvorby se některá díla odehrávají v Cerhonicích (Naši furianti, Z panského čeledníku).

Po prodeji cerhonického zámku a panství v rámci pozemkové reformy se zde vystřídalo několik majitelů. Po nucené okupační správě z let 1939 – 1945 a po zestátnění cerhonického zámku v důsledku komunistického puče 1948 zámek chátral. Prostory sloužily jako sklad technického muzea Praha a hospodářská část byla užívána místním JZD. V této době se zámek podstatě neudržoval.

V roce 2002 zámek přešel do majetku Mgr. Vladimíra Jiráně, který se snaží o postupné restaurování zámeckých prostor. Současně probíhá údržba hospodářské části areálu.